Emisní povolenky už i pro každého z nás.
Pre kontext, priemerný slovák má uhlíkovú stopu cca. 6t CO2 ročne, priemerný európan cca 9t CO2 ročne. Svoju orientačnú stopu si môžete odhadnúť tu: https://iep.sk/kalkulacka a zároveň skúsiť to vyskladať tak, aby ste sa zmestili do limitu 3.000kg CO2 ročne. Do komentárov môžete napísať, čoho by ste sa museli vzdať aby vám to vyšlo.
Emisní povolenky už i pro každého z nás. Klimatolog žádá omezení CO2 na osobu. Chudí mohou prodávat bohatým
Schellnhuber vyzval k zavedení individuálního limitu CO2 pro osoby a zároveň, aby se umožnilo těmto soukromým osobám s takto přidělenými povolenkami obchodovat. "Každý dostane tři tuny CO2 ročně, ale pokud potřebujete více, musíte si koupit od ostatních, kteří spotřebují méně," vysvětluje klimatolog z Postupimského institutu pro výzkum dopadu klimatu.
Aby se předešlo nejhorším následkům údajné klimatické krize, zavázala se řada zemí zastavit globální oteplování v nárůstu pod dva stupně Celsia. S hranicí dvou stupňů Celsia přišel přitom sám Schellnhuber již v roce 1995 a postupně si ho osvojila nejprve německá vláda, pak Evropská unie a po kodaňské klimatické konferenci v roce 2009 se to stalo cílem řady vlád po celém světě.
Podle některých klimatologů, aby bylo tohoto cíle dosaženo, může být v příštích desetiletích do atmosféry celosvětově vypuštěno pouze omezené množství skleníkového plynu CO2. V současné době každý jedinec údajně způsobí, že do atmosféry se vypustí asi deset tun CO2 ročně. Lidé s vyššími příjmy vypouštějí výrazně větší množství skleníkových plynů. Jak píše server Tagesschau, podle údajů pařížské World Inequality Lab, organizace, která o sobě tvrdí, že studuje nerovnosti po celém světě, vypouští mnoho milionářů v Německu více než 100 tun CO2 na osobu za rok. Na celém světě několik set tisíc superbohatých prý způsobí, že do atmosféry se dostane ročně dokonce více než 2000 tun CO2, počítáno na jejich osobu.
Naproti tomu zřejmě "zodpovědný," často také chudý člověk, který chodí jen pěšky a spotřebovává výrobky, jejichž produkce údajně způsobuje minimální exhalace CO2, by mohl se svými povolenkami obchodovat a prodávat je tak bohatým, kterým jejich přidělené povolenky na běžný život nestačí.
Ale u tří tun CO2 by nezůstalo, emise by musely začít rychle klesat. Hranici tří tun naplánoval Schellnhuber přibližně na rok 2030, na nulu by se měl systém dostat do poloviny století. Schellnhuber se ale nezmiňuje, co se bude dělat s vydechovaným CO2, které tvoří asi 4-5 procent vzduchu vydechovaného lidmi.
Týdeník Panorama nicméně přidává, že Schellnhuber není s takovými nápady mezi německými klimatology osamocen. Odborná rada pro otázky klimatu zřízená spolkovou vládou dochází k závěru, že současná opatření nejsou dostatečná. Emise skleníkových plynů klesají podle rady příliš pomalu a cíle pro rok 2030 budou pravděpodobně „výrazně nedodrženy“. Rada proto doporučuje již neformulovat pouze měkké redukční cíle, ale zavést „tvrdý limit povolených emisí“.
Nápadu „nejznámějšího německého klimatologa“ si v deníku Die Welt všímá také komentátorka Kristina Schroederová, která upozorňuje, že se zavedením podobných opatření by upadl nejen blahobyt lidí, ale ještě více i svoboda.
Klíma a bohatí
Bohatí ľudia produkujú mnohonásobne viac skleníkových plynov ako chudobnejší ľudia. Klimatický výskumník Schellnhuber preto navrhuje obmedziť množstvo CO2 na obyvateľa a umožniť osobné obchodovanie s CO2. Minister pre ochranu klímy Habeck to odmieta.
Dôsledky klimatickej krízy, ako sú suchá, požiare a záplavy, už pociťuje celý svet. S cieľom spomaliť katastrofu sa mnohé krajiny – vrátane Nemecka – zaviazali zastaviť globálne otepľovanie výrazne pod dvoma stupňami. Na dosiahnutie tohto cieľa sa v najbližších desaťročiach môže do atmosféry na celom svete dostať len obmedzené množstvo skleníkového plynu CO2, ktorý poškodzuje klímu.
Klíma a bohatí
ľudia vypúšťajú oveľa viac skleníkových plynov, ako je priemer. Aby sa predišlo najhorším následkom klimatickej krízy, klimatický výskumník navrhuje individuálne obchodovanie s CO2.
Len tri tony CO2 na osobu a rok
Ak by sa uplatnil základný princíp spravodlivosti, každý človek by mal do polovice storočia k dispozícii približne tri tony CO2 ročne, vysvetľuje klimatický výskumník Hans Joachim Schellnhuber z Postupimského inštitútu pre výskum klimatických vplyvov.
K tomu však majú ľudia v Nemecku veľmi ďaleko. V priemere, v závislosti od výpočtu, spôsobujú osem až desať ton. Mnohí milionári dokonca vyprodukujú viac ako 100 ton CO2 ročne, superbohatí tisíce ton na hlavu. Podľa Schellnhubera sme v posledných rokoch videli, že jedným z rozmerov bohatstva sú klimatické škody.
Renomovaný vedec preto v rozhovore pre Panorámu vyzýva na zavedenie individuálneho limitu CO2 a zároveň na umožnenie súkromného obchodovania s právami na CO2. "Každý dostane tri tony CO2 ročne, ale ak potrebujete viac, musíte si to kúpiť," navrhuje Schellnhuber od ostatných, ktorí spotrebúvajú menej.
Habeck odmieta osobný limit CO2
Spolkový minister hospodárstva a ochrany klímy Robert Habeck (Bündnis 90/Die Grünen) však takúto hornú hranicu CO2 pre každého jednotlivca odmieta. „Teraz sa nesústredím na otázku individuálneho rozpočtu,“ vysvetľuje Habeck v rozhovore pre Panorámu.
Minister by chcel znížiť množstvo skleníkových plynov už zavedenými opatreniami, ako je rozšírenie obnoviteľných energií či rekonštrukcie budov. Okrem toho by podľa Habecka museli zdražieť alebo v prípade potreby zakázať produkty, ktoré sú vyrábané spôsobom, ktorý škodí klíme. Zastáva názor, že ciele ochrany klímy možno lepšie dosiahnuť bez „individuálnej kontroly klímy“.
Odborníci odporúčajú tvrdú väzbu
Ale aj expertná rada pre klimatické otázky zriadená federálnou vládou prichádza k záveru, že súčasné opatrenia nie sú dostatočné. Emisie skleníkových plynov klesajú príliš pomaly, uvádza výbor vo svojej aktuálnej správe a ciele na rok 2030 budú pravdepodobne „výrazne nedosiahnuté“. Rada preto odporúča už neformulovať len mäkké ciele zníženia, ale zaviesť „tvrdý limit povolených emisií“.
Klimatický výskumník Schellnhuber si myslí, že je čas konečne urobiť poctivý výpočet. Podľa Schellnhubera potrebujete „radikálne jasno“ v tom, čím musí každý jednotlivec prispieť. "A túto jasnosť sme nedosiahli už dlho."
